O stromech z energetického a duchovního pohledu
Lípa, buk, dub, bříza, smrk, borovice, jedle… Všechny stromy jsou krásné. Staré, mladé, opuštěné, na náměstí, na ulici nebo v lese. Všechny mají energii, bytost, která se o ně stará a duchovní vliv, který působí do okolí.
Komunikovat se stromy a jejich bytostmi je pokaždé překvapivý zážitek. O stromech již bylo napsáno mnoho zajímavostí, ale ty, které čtete na těchto stránkách se týkají jejich energetické a duchovní podstaty. Jsou výsledkem jemnohmotných komunikačních dovedností a stromy tak představuji v ucelenější podobě, než jak je známe pouze z biologického či vědeckého pohledu.
Za poslední dobu jsem měl možnost komunikovat v naší krajině asi se třiceti druhy stromů. Pokud jde o jejich počet, ten by se dal počítat na stovky. Navštěvoval jsem města, parky, lesy, zahrady. V severních, středních i jižních Čechách. Tato činnost se mi stala koníčkem, podobným jako je pro někoho rybaření nebo navštěvování hradů a zámků.
Při komunikaci se stromem se otevírají energetická a duchovní kouzla a po takové návštěvě, i třeba jediného stromu, jsem nadšený a plný dojmů a zážitků. Strom poskytuje energii, se kterou si můžeme až fyzicky hrát nebo nám třeba v mysli promítá svoje příběhy. Můžeme si povídat s bytostí stromu a téměř vždy odcházíme s radostným pocitem, plným míru a oživení.
O stromech z hmotného pohledu
Stromy, tak jak je běžně vnímáme svými smysly a rozumem už známe. Vidíme jejich velikost i krásu, když se jich dotkneme, cítíme, jak jsou pevné. Cítíme vůni jejich květů i vůni jejich dřeva. Víme, že nám dávají kyslík a poskytují plody a dřevo. Rostou ze země a ke svému růstu a životu potřebují živiny, vláhu a slunce. Do této roviny zahrnujeme i vnímání tepla, které je už předenergetickou zkušeností.
O stromech z pohledu energie
Stromy mají svou životní energii. Možná ji nevidíme zrakem, ale jak jinak bychom se cítili v lese, kdyby tam žádná energie nebyla? Asi jako ve městě, plném domů a silnic nebo jako v zaměstnání, kde nás obklopují stěny, kov a plasty. Už při návštěvě lesa můžeme pocítit jinou atmosféru. A být v blízkosti stromu znamená vždy být v přítomnosti velkého energetického zdroje. Mnohem většího, než máme mi, lidé. Jejich aura se prolne s naší aurou a významně do ní zasáhne. Má tak silné působení, že přemění naše energetické pole. A to má za následek změnu nálady, cítění a dokonce myšlení. A právě tím, že se nacházíme v blízkosti takového zdravého přírodního zdroje, můžeme těžit z jejich pozitiv. Uklidňujeme se, zlepšuje se nám nálada, a dokonce chmurné myšlenky se vytratí, jako pára nad hrncem.
Energii stromu sice za normálních podmínek nevidíme, stejně tak jako nevidíme elektřinu nebo gravitaci, ale víme, že tato síla působí. Pokud budeme opravdu chtít začít cítit energie stromů, přesvědčit se, že tomu skutečně tak je, existují jisté návody. Jen je potřeba tomu věnovat dostatek času.
Cvičení na cítění stromové energie
Pro následný experiment si vyhraďte necelých 30 minut. Dopředu si vyberte tři stromy, na kterých budete cvičit. Ať vypadají zdravě a nejsou zrovna majestátní a staré. Jeden listnatý strom, jeden jehličnatý a jeden, nějaký mladý. Běžte nejprve k listnatému stromu a přibližte se k němu na dosah rukou. Nedotýkejte se ho, ale zůstaňte u něho tři minuty. Pak se pokuste nacítit nebo jinak intuitivně rozpoznat, jestli má strom svou energii (auru) staženou dovnitř, nebo vychází částečně na povrch (do 5-15 centimetrů), anebo se šíří do okolí. Může to být jen takový pocit oparu, ale nic nevymýšlejte, nedomnívejte se, jak by to asi mělo správně být. Jen vyciťujte, dalších 4-5 minut. Pak u tohoto stromu skončete a běžte k jehličnanu. A i kdybyste nic necítili, i tak přejděte k druhému stromu. Opět v jeho blízkosti vyčkejte tři minuty a pak znovu pozorujte dalších pár minut, jestli má energii staženou dovnitř, vychází částečně na povrch, nebo se šíří do okolí. Už po vystřídání prvního stromu ucítíte jisté rozdíly, třebaže u prvního byli téměř neznatelné. Zůstaňte tomuto vnímání dál přítomní a pozorujte změnu. Pak přejděte ke třetímu a postup opakujte.
A toto kolečko si ještě jednou zopakujte. Vraťte se k listnatému stromu, stejně tak k jeho energii. Vaše schopnost bude již lepší a budete citlivější na vnímání. U všech třech stromů ještě přesněji zaznamenáte rozdíly. Můžete si je poznamenat a při dalších experimentech uvidíte svůj pokrok a růst schopností. Pokud to pro vás bylo přínosné, můžete takto pokračovat po dobu 14 dnů. Dejte si vždy den pauzu a pak pokračujte stejným způsobem třeba s jinými stromy. Budete překvapeni, na co všechno přijdete a jak se rozvíjíte. Utvrdíte se, že stromy mají skutečně znatelnou energii.
Díky tomuto experimentu snáze uvěříte i dalším informacím o stromovém působení. Během tohoto pokusu můžeme zpozorovat, že energie jednotlivých druhů stromů mají i jinou intenzitu a hustotu. Některé působí silně až pronikavě a jiné jsou téměř neuchopitelné. Také zaznamenáte svým cítěním, že mají odlišné vlastnosti, takovou pocitovou barevnost. Například u modřínů ucítíte osobnější energie a pocítíte stavy míru. Ovocné stromy vám budou evokovat veselost a smrky rošťáckou hravost. U topolů budete zažívat jednotu se vším a u kaštanů se budete cítit v bezpečí.
Stromy skutečně mají energii a s vaším pokrokem je jednou můžete využívat k terapeutickým účelům.
Stromy a informační pole
Protože stromy nejsou pouze hmotnou schránkou, bude jednoduché přijmout, že kromě energie, která svým vyzařováním vytváří energetické pole (auru), i zároveň disponují informačním polem. Není jednoduché vysvětlit, co to je, ale dalo by se konstatovat, že jde o další vlastnost energetické a duchovní podstaty stromů. Pokud se stromu dotkneme, dochází nejen k přenosu energie přímo do nás, ale s tímto tokem i k přenosu informací. A pokud nejsme zaměstnáni energetickou prací, či citovým laděním, dochází k mentálnímu propojení se stromem. A my pak doslova čteme v jeho záznamech.
O stromech se říká, že kdysi byly knihovnou moudrostí. A zasvěcenci v nich uměli číst. Stromy těmito zdroji být nepřestaly, to jenom my, lidé, jsme zapomněli. V dnešní době se učíme přijímat informace rozumovou cestou, ale v případě jemnohmotného propojování nabýváme informace splynutím s objektem (energií). Jde o bohatší a rychlejší příjem poznatků, který je navíc obohacen citovými prožitky i obrazy.
Informace chodící od stromu jsou dvojího typu. Buď jsou zprávy již od semínka „majetkem“ konkrétního stromu, anebo je získá během svého pobytu. V prvním případě většinou šíří kvality dané jeho druhem, a ty jsou v mnohém shodné u všech stromů po celé zemi. Mají však své výjimky. V případě že si nesou už v zárodku „vzpomínky“ od předešlých stromů. Tyto stromy se pak chovají jako knihovny minulosti a mohou nám přiblížit historické události. V druhém případě stromy absorbují děje, které se v jejich blízkosti udály a mohou nám je poté v mysli také přehrávat.
S přáteli rádi jeden takový strom každoročně navštěvujeme. Jde o starý dub, který je v areálu starých činžovních domů. Kdekoliv na jeho kmen položíme ruku, vyvstane film a my vidíme příběhy a osudy tehdejších obyvatel. Tento strom již navštívilo asi 20 lidí s komunikačními dovednostmi a každému z nich se takových příběhů ukázalo hned několik. Vídáme lidi, co dělali a jak se i chovali. Obvykle dokonce cítíme co cítili a víme co si mysleli. Mnoho těchto příběhů je úsměvných, mnoho pozoruhodných, ale i smutných. Častokrát jsou tyto „filmové“ projekce tak reálné, jako kdybychom se sami ocitli v dobách tehdejšího času a dokonce cítíme ducha doby.
Stromy nám dokazují, že jsou skutečně knihovnou moudrostí. Mají vědění i o tajemstvích života a umí se o ně podělit. Máme dojem, že kdyby se ztratila všechna člověkem zaznamenaná učení, ve stromech je opět najdeme. Jsou strážci mnohých tajemství, pozemských i nadpozemských a zároveň se chovají jako mnišské chrámy, které tato vědění uchovávají. Překračuje to lidské chápání, ale my v těchto záznamech můžeme číst. Tyto záznamy umí zprostředkovat každému, kdo komunikaci se stromy ovládá, projeví dobrou vůli anebo je skutečně potřebuje.
Stromy z duchovního pohledu
Na stromech je krásné, že se v jejich blízkosti cítíme tak nádherně. Nevíme proč, ale i rozum se na chvíli zastaví a my cítíme jen krásu, harmonii, lehkost, přirozenost. Je to tak čirý stav, přesto má náboj. Na chvíli zapomeneme a žijeme duchem přírody.
Při bližším zkoumání tohoto zdroje, této nádhery, zjistíme, že opravdu vychází z jednotlivých stromů. Většinou jde o velké majestátní staré stromy, ze kterých to cítíme nejvíce. Mladé stromy vyzařují intenzivně energii, mají ještě „mladickou“ čistotu, rozpínající se energii, a i bytost daného stromu směřuje převážně svou práci na rozvoj života. Jejich duchovní vliv je ale ještě nevýrazný. U stromů ve věku 20-50 let už dobře rozpoznáváme energetické a duchovní složky působení, ale u těch starších už jsme převážně jejich aurou přeorientováni jen na duchovní rovinu. A pokud tuto oblast chceme poznat, a dokonce ji zažít, musíme jít za nimi.
U majestátních starých stromů nenabereme moc komunikačních zkušeností. Ale zažijeme, jaké to je ocitnout se v přírodním duchovním chrámu. Jak mě bytosti přírody učily, stromy na Zemi byly prvotními duchovními chrámy určenými pro člověka. A každý druh stromu zastával jiný atribut duchovního spektra. Podle osobních potřeb mohl každý člověk navštěvovat duchovní chrám, který potřeboval. Přítomnost u stromu nabízela nejen oživení dané božské kvality v nitru a biopoli člověka, ale stromy byly využívány i jako terapeutický prostor pro duševní korekce. Pokud někdo např. prožil smutek ze ztráty bližního, zašel za konkrétním stromem a ten mu energeticky, citově, mentálně a duchovně pomohl. Člověk pak od stromu odcházel s novým pochopením situace. Při kontaktu s takovým stromem se setkal s tím, o koho přišel a vše si vysvětlili. To má na starost duchovní/nebeské pole stromu, a energie stromu zatím v energetickém a astrálním poli těla dotyčného zahladila stopy po traumatu. A s novým vědomím se tak mohl opět otevřít životu.
Jsou stromové duchovní chrámy/kostely, které poskytují mír a přijetí sama sebe, duchovní stromové chrámy universální lásky, jednoty, bezpečí, čistoty, radosti, jistoty, odvahy apod. Můžeme je využívat pro očistu, dobití různých druhů energií, rozpomenutí se a mnohá další pozitiva. Duchovní prostor stromů nabízí možnosti, jen je jako lidstvo potřebujeme znovu objevit.
Každý druh stromu zastává jiný atribut božství a pokud s nimi pracujeme, vrací se božství do nás. Pokud Bůh stvořil svět, tak ho nesložil bez duchovních složek. Tím, jak žijeme mezi čtyřmi stěnami, a nechodíme nohou po půdě Matky Země, jsme od těchto zdrojů z větší části odděleni. Černá silnice a podlahy silně přerušují energetické vyzařování ze země, a naše bytost, včetně našich nehmotných těl, přestávají být vyživovány a v kontaktu s darem, který měl být s námi propojený. To má za následek vytváření zapomnění, které vedou k občasným pocitům prázdnoty i nedostatku smyslu života. I kamenné chodníky nepropouští primární energii do těla a vzniká tak oddělenost od uzemněného pocitu bezpečí, které právoplatné místo na Zemi nabízí. Od dob moderních dějin tento kontakt slábne a my se začínáme spoléhat jen na zdroje v nás.
Častějším návratem do přírody získáváme víc. I na kurzech komunikace se stromy se setkávám často s prohlášením, že je jim při pobytu v přírodě vždy lépe a mnozí dokonce říkají, že mají pocit, jako by se vraceli domů. Můžeme žít moderně, ale neměli bychom zapomínat na kontakt se Zemí a přírodou, neboť ona sama je utkána ze stejného „materiálu“ jako jsme my.